Masopustní tradice

Jaký je význam slova?Scan_obrazky_Kristy_5

Masopust, lidově fašank nebo jen obecně karneval je slavnostním období čas mezi postními obdobími Vánoc a Velikonoc. Jak už napovídá český název: „masopust“ vychází ze smyslu slov opuštění masa, stejně tak slovo „karneval“, které pochází nejspíš z italského „carne levare“, dát pryč maso.

 

Kdy se slaví masopust?

Masopust začíná po Třech králích, tedy 7. ledna, konec je však pohyblivý, neboť se uzavírá ve vztahu k Velikonocům – je stanoven na masopustní úterý, v den před Popeleční středou, kdy začíná čtyřicetidenní období půstu. Popeleční středa může připadnout na období od 4. února do 10. března, tedy masopustní neděli slavíme v rozmezí dnů od 1. února až do 7. března. Celé období masopustu může být tedy různě dlouhé. Hlavní oslavy však probíhaly celkem 3 dny – od neděle do úterý, přičemž v úterý nastalo vyvrcholení celé zábavy – chodili tzv. „maškarádi“, hrály se masopustní hry a večer se konala zábava.

Stanovení data Velikonoc určuje církev podle staršího, ve starověku často užívaného systému počítání času podle oběhu Měsíce. Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, tj. prvním úplňku po jarní rovnodennosti 21. března. Datum Popeleční středy připadá na 40. den před Velikonocemi, avšak do oněch 40 dnů nejsou započítány neděle, proto v praxi připadá Popeleční středa až na 46. den před Velikonoční nedělí.

 Jak se tradičně v Čechách slavil masopust?Scan_obrazky_Kristy_1

V celém období Masopustu, tedy od konce Vánoc se v historii Českých zemích hojně pořádaly taneční zábavy, zabíjačky a svatby. Bylo to období hodokvasů, naplněné mnoha dalšími společenskými událostmi, jako byly muziky, bály, šibřinky, které v takové míře před ním a po něm nepřicházely kvůli postu v úvahu. Právě v masopustu se svateb konalo nejvíce, a pokud se v obci zrovna žádná podobná událost nepořádala, mluvili lidé o „prašivém masopustu“. Masopust byl slaven všemi, od nejchudších až po krále. Králové strojili bohaté hostiny a pořádali panovnické masopustní reje, ty se poté přesunuly i na císařský dvůr do Vídně. Zábavy se konaly jak na venkově, tak ve městě. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopustní píseň – jedna z mnoha

Masopust (píseň)     Zpívána zde masopust držíme písen
1.sloka:
Masopust držíme, nic se nevadíme pospolu.
Proč bychom se hádali, když jsme se tak shledali poznovu.
2.sloka:
V dobrém jsme se sešli, rádi jsme se našli pospolu:
dříve než se rozejdem, ještě sobě připijem poznovu.

Počátek masopustního veselí

Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“ či „tučňák“. V tento den měl člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Masopustní neděle

Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“. Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána.

Masopustní pondělí

Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal „mužovský bál“, kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

Masopustní úterý

Vyvrcholením masopustu bylo úterý. Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti „maškarádů“, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny – něčím k zakousnutí, a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně.

Scan_obrazky_Kristy_4Ukončení masopustu

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci v úterý. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

Druhý den (na Popeleční středu) se naposledy konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

Popeleční středa a pytlový čtvrtek

Na Popeleční středu se lidé vydávali do kostela pro popelec – křížek, který dostávali od kněze posvěceným popelem na čelo. Tímto dnem začínalo čtyřicetidenní postní období, s přesně stanovenými postními nedělemi, jichž je dohromady 6 a každá má svůj liturgický název. Někde se na Popeleční středu ještě pochovával masopust, jinak však obecně doznělo veselí. Posledním záchvěvem hodování byl v několika málo místech tzv. „Pytlový čtvrtek“, tedy čtvrtek po Popeleční středě, kdy se dojídaly úplně poslední zbytky z masopustních hodů a tím definitivně nastal přísný půst. Odkud se vzal název pytlový? ‚Protože po masopustě, co ještě zbude, všecko, všecinko se sní, stráví – zpytluje!‘.“

Masopustní průvod

Tzv. „maškarádi“ chodívali v úterý. Průvod měl obejít celou vesnici dům od domu a žertovat vždy na účet hospodáře a hospodyně. Při průvodu hrála muzika, při návštěvách se zpívalo i tancovalo. Maškarádi byli vždy pohoštěni koblihami, pečivem, či masem a na zapití dostávali především pálenku a pivo. Mimoto byli obdarováni výslužkou, nejčastěji penězi, jinde jablky, vejci, moukou, máslem, mákem. Za takovéto dárky se potom pilo večer v hospodě.

Scan_obrazky_Kristy_6V různých krajích se udržely rozličné humorné zvyky praktikované při obchůzkách v domech, či na návsi. Maškary vtrhávaly do domů, kde honily mladé dívky a hospodyně, které se musely vykoupit. Pískem se vysypávaly pěšinky mezi domy milenců, malovala se srdce na vrata, vynášely se vozy na střechy a stoličky do rybníka.

Masopust ve světě

Tento zvyk je po celé Evropě dodržovaný a známý jako karneval (či Carnival). S kolonizací se rozšířil i na americký kontinent, kde se též uchytil pod tímto starým názvem. Tradice je však spojena víceméně s jedním konkrétním dnem, spojeným s hodováním a maškarami, než s celým masopustem. Udržuje se ve všech katolických zemích v jednom datu. Nejznámějším a nejvelkolepějším karnevalem bývá karneval v Riu de Janeiru, obrovské maškarní průvody můžeme zažít i v celém Německu, kde je tradice velmi silně zakořeněna, Santa Cruz de Tenerife (druhý největší po Riu), Benátkách apod.

 

Zvyky

Pochovávání basy

Námětem tohoto zvyku byla „hra s Bacchusem“, tedy jak byl Masopust-Bakchus („pán ožralců“) souzen, odsouzen a potrestán, třeba vhozením do kašny na náměstí, upálením nebo pochováním. Obřad pochování Bacchuse měl a má různé podoby. Častý je průvod obcí, v němž je „nebožtík masopust“ pronesen na márách. Tím může být umělá figurína, živá postava Bakcha či Masopusta, též může být na nosítka položena maska, která se během maškarádního průvodu ukázala jako nejbujnější, ale nejčastější formou je basa. Následuje veřejný pohřeb, tedy spíše parodie na pohřeb, v níž je upozorněno na prohřešky, které „provinilec“ za celý rok během své „vlády“ napáchal. Obřadu se účastní kněz s ministranty, soudce, popravčí, družičky a plačky. Po obviňující řeči je Masopust odsouzen a popraven. Poprava též probíhá různými způsoby. Figurína či basa se například věší, spálí, vhodí do vody, nebo jednoduše pohřbí do země. Po pochování se koná večerní závěrečná taneční zábava. Dříve se pochováním Masopusta končila zábava, tedy byl obřad proveden před půlnocí, neboť půlnoc ohlásila nástup Popeleční středy a tím i období postu. V tuto dobu přišel do hospody ponocný, zatroubil na roh a rychtář, či některý z radních vyzval ostatní, aby se rozešli, čímž zábava skončila. Pochování basy symbolizovalo, že si hudebníci v době postu nezahrají.

Skok do výšky

Přítomní se však museli velmi snažit, neboť se věřilo, že jak vysoko selka při tanci vyskočí, tak vysoké naroste v tom roce obilí nebo len.

Scan_obrazky_Kristy_2Babský mlýn

Dalším pěkným zvykem, byl „babský mlýn“. V pondělí se postavil mlýn a v úterý se v něm semlely staré báby na mladé. Mlynářská chasa pochytala 9 starých bab a ty symbolicky semlela v mlýně, načež vyšlo 8 mladých dívek v šatech semletých bab.

Stínání kohouta

Velmi starým zvykem bylo stínání kohouta. Mládenci se přestrojili za vojáky tak, že si šaty oblékli naruby a poté přivedli přivázaného kohouta. Přečetl se nad ním rozsudek a poté mu kat kosou uťal hlavu, načež musel rychle utéci, aby ho ostatní přihlížející nechytili.

Boj s kohoutem

Jednomu mládenci se zavázaly oči a ten musel následně v ohradě uhnat vřeštícího kohouta.

Válení v bahně

V některých místech se dodržuje tradice, že maškarádi vstoupí do polovypuštěného rybníka a poválejí se v jeho bahně, aby bylo v příštím roce hodně ryb.

Masky
Masky měly mnohé významy. Každoročně se objevovaly tradiční masky. Často to byly zvířecí motivy, především se vybírala zvířata opatřená zvláštní vlastností, či sílou (kůň-síla, medvěd – plodnost.

Scan_obrazky_Kristy_3MEDVĚD
BRŮNA nebo také KOBYLA či ŽIRAFA, někde KLIBNA
ŽID
BÁBA
NEVĚSTA
LAUFR
POHŘEBENÁŘ neboli SLAMNĚNÝ
TUREK
RAS
KAT
SMRT
ŘEMESLNÍCI
MASKY V UNIFORMÁCH
HUDEBNÍCI
ZVÍŘECÍ MASKY
Pranostiky

Ke konci masopustu se vázaly pověry, které se nejčastěji týkaly předpovědí počasí a úrody na další rok.

  • Masopustní úterý či středu fouká vítr, bude větrný celý půst
  • Jaké je počasí o Popeleční středě, takové se udrží po celý rok
  • Suchý půst znamená úrodný rok
  • Masopust na slunci – pomlázka u kamen
  • Krátký masopust – dlouhá zima
  • Zmrzlý masopust – někdo přijde k úrazu
  • Rybník zamrzlý na masopustní úterý věštil neúrodu až do příštího masopustu

 

Zdroj: http://deti.vira.cz/kalendar/Masopust/Masopustni-masky/

Bookmark the permalink.

Comments are closed.